Existuje existenční vazba (There is/There are)
Přemýšlím, jestli jsem někdy viděl nějakou učebnici angličtiny, kde by nebyla věnována alespoň jedna kapitola tomuto tématu, nejčastěji se jmenuje buď “existenční vazba” nebo prostě jen “there is/there are”.
Pokud jste se někdy zeptali svého lektora, co to vlastně znamená a k čemu tenhle zvláštní slovní obrat vlastně slouží, většinou jste mohli slyšet, že to znamená “tam je” a používá se, když chci říct, že něco někde prostě je. Když třeba chci říct, že “na stole je kniha”, řeknu anglicky “there is a book on the table”.
Možná jste se někdy také zeptali, jestli by šlo říct “the book is on the table” nebo “a book is on the table” a nejčastější odpověď, které se nám od našich lektorů, učitelů nebo jen kamarádů, kteří uměli anglicky lépe než my, byla, že by to asi šlo, ale anglicky se to prostě říká spíš s tím “there is” a časem se to prostě dá naposlouchat.
Pokud vám tohle vysvětlení nedávalo smysl, nebo se vám to v praxi zase tak moc naposlouchat nepodařilo, nevěšte hlavu a čtěte dál tenhle článek a za pár minut to pochopíte.
Pokud si nejste jistí, jaký je rozdíl mezi větou “a book is on the table” a “the book is on the table”, mrkněte na článek, kde se určitému a neurčitému členu věnujeme podrobně.
Mýty o existenční vazbě
Pojďme si nejdřív ještě shrnout, co jsme o “existenční vazbě” slyšeli ve škole, jazykovce a podobně:
- Překládá se a znamená něco jako “tam je” nebo “tam jsou”. Když ted řekneme větu “There is milk in the fridge.”, znamená doslova, že “Tam je mléko v ledničce.”.
Tahle poučka zní sama o sobě celkem nevinně, ale když ji zkusíme aplikovat na nějakou větu, která není uvedená v učebnici přímo pod ní, zjistíme, že tam něco nehraje. Když třeba řekne větu:
There are a lot of people there. – Je tam hodně lidí.
Tady si můžeme všimnout, že slovo “there” je ve větě hned dvakrát, což by podle téhle poučky nedávalo úplně smysl a stačilo by přece říct “There are a lot of people.”.
Nebo je možné narazit na větu:
There are people here. – Tady jsou lidé.
V téhle větě (ano, je úplně správně) by podle zmíněné poučky nebylo jasné, jestli jsou lidé “tam” nebo “tady”.
Když už bychom tedy měli doopravdy pro “there is/there are” hledat nějaký překlad, asi by dávalo smysl ho přeložit jen jako “je/jsou”.
- Je to zaúžívaná vazba, která se prostě používá.
Přiznám se, že jsem vždycky opatrný a velmi skeptický, když někdo tvrdí o nějaké gramatice nebo nějakém slovním obratu, že to je prostě “taková vazba” nebo “že to tak prostě je a nemá to zvláštní důvod”. Je velmi překvapivé, jak málo takových “bezdůvodně ustátalených vazeb” v angličtině (a nejen v ní) je.
Když se pustíme jen do malé a nepříliš odvážné kritické úvahy, jestli by sloveso “be” mohlo být i v jiném čase, zjistíme, že rozhodně mohlo a velmi často bývá, takže tato vazba by měla být ustálená ve všech časech.There was a king and he had three daughters. – Byl král a měl tři dcery.
There will be many questions. – Bude mnoho otázek.
There have always been many people like that. – Vždy bylo hodně takových lidí.Můžeme tedy aspoň tvrdit, že se slovo “there” v této “vazbě” váže vždy na sloveso “be”? Ani to není pravda, což vidíme v těchto a mnohých podobných větách:
There remains only one option. – Zbývá jen jedna možnost.
There live many unknown animal species in the oceans. – V oceánech žije mnoho neznámých zvířecích druhů.
There exist many people like that. – Takových lidí existuje mnoho.
There happened a very nasty accident. – Stala se velmi ošklivá nehoda.Jak vidíme, slovo “there” na začátku věty se může vázat i s jinými slovesy, např. “happen”, “exist”, “live”, “remain” a mnoho dalších. Těžko tedy můžeme říct, že se jedná o ustálenou vazbu.
- Nejčastěji se používá, když chceme říct, že “něco někde je”, jak už vyplývá z klasické věty anglických učebnic “There is a book on the table.”. V tomhle případě bychom mohli říct i větu “The book is on the table.”. Ve skutečnosti ta část věty s tím “někde” není až tak potřeba, jak vidíme třeba tady:
Is there a problem? – Je nějaký problém?
Are there any questions? – Jsou nějaké otázky?
There are two methods how to solve this equation. – Jsou dvě metody, jak vyřešit tuto rovnici.
Jak se tvoří a kdy se doopravdy používá
Uznávám, že do teď jsme si jen ukazovali, co všechno o “there is/are” není pravda, takže se asi teď už sluší vysvětlit, jak je to doopravdy.
Překvapivě nejde o žádnou ustálenou vazbu, i když se používá opravdu velmi často. Důvod, proč se používá, nás vrací k triviálně znějícímu pravidlu angličtiny, které říká, že každá anglická věta musí mít na začátku uvedenou osobu. A když by hrozilo, že nějaká věta osobu žádnou nemá, musíme tam prostě nějakou dosadit, i kdyby neměla nic znamenat. Tohle většinou známe z vět o počasí, třeba:
It is raining. – Prší. (“it” na začátku věty nemá žádný význam a je tam jen proto, aby daná věta měla osobu na začátku)
It was very windy. – Bylo velmi větrno. (“it” na začátku věty nemá žádný význam a je tam jen proto, aby daná věta měla osobu na začátku)
Podobně je to i se zmíněným “there”, když se chci třeba zeptat, jestli “jsou nějaké otázky”, asi tušíme, že říct něco jako “are any questions?” zní přinejmenším velmi divně. Podobně by to bylo ve větě “existují tři verze”, neřekneme nic jako “exist three versions”, tahle věta nemá na začátku žádnou osobu a říct tedy nelze. Proto v takových větách používáme na začátku jako osobu “there”, které v takové větě nic neznamená a jen hraji roli osoby, nic víc.
Are there any questions? – Jsou nějaké otázky?
There exist three versions. – Existují tři verze.
Kdy “there” na začátku věty používáme
Pokud jste dočetli až sem, asi si kladete otázku, jestli je nějaké pravidlo, kdy místo osoby použít “it” a kdy použít “there”. Ano, existuje a není vůbec složité.
Pokud nemáme ve větě, co použít jako osobu na začátek, používáme “there”, pokud je ve větě za slovesem aspoň nějaké podstatné jméno. Pokud ve větě není žádné podstatné jméno za slovesem, používáme místo osoby “it”.
It is snowing outside. – Venku sněží. (používáme “it” jako osobu, protože ve větě není žádné podstatné jméno)
There is snow outside. – Venku je sníh. (používáme “there”, jako osobu, protože ve větě za slovesem je podstatné jméno “snow”)
It seems that we are alone. – Zdá se, že jsme sami. (používáme “it” jako osobu, protože ve větě není žádné podstatné jméno)
There are no people around here. – Nejsou tu kolem žádní lidé. (používáme “there”, jako osobu, protože ve větě za slovesem je podstatné jméno “people”)
Shrnutí
There is a there are nejsou žádnou ustálenou vazbou, dají se používat i v jiných časech, dokonce I s jinými slovesy. Pokud se dostaneme do situace, kdy na začátek věty v angličtině nemůžeme dát žádnou osobu, použijeme místo ní “there”, pokud je v dané větě za slovesem aspoň nějaké podstatné jméno. Pokud v ní za slovesem žádné není, používáme místo osoby “it”. Ani v jednom případě se “there” a “it” nijak nepřekládá, nemá žádný význam a hraje roli osoby, která by jinak v anglické větě chyběla.
Ověřte si, že tomu rozumíte
V rychlém kvízu, který vám ukáže výsledek včetně vysvětlení.
Vyberte správné odpovědi ze 5 otázek:
Detail testu: zobrazit vysvětlení
Vysvětlení správných odpovědí
- Are there any questions?
V tomto případě se jedná o otázku, je tedy potřeba přehodit osobu a první sloveso ve větě, což vylučuje a). Protože je ve větě “questions”, tedy množné číslo, potřebujeme sloveso “are”, správně je tedy b). - There was a lot of snow outside because it had been snowing all night.
Protože v první větě je podstatné jméno “snow”, bude osoba na začátku “there”, ve druhé větě ale žádné podstatné jméno není, osoba tedy bude “it”. Správně je proto možnost b). - Is there a doctor in the house?
V tomto případě se jedná o otázku, potřebujeme tedy přehodit osobu a první sloveso ve větě, správně je tedy c). - There remains only one option.
Vzhledem k tomu, že se jedná o jednotné číslo – “option”, potřebujeme v přítomnosti sloveso s koncovkou -s, správně je tedy a). - There is no food in the fridge, it is completely empty.
V první větě je podstatné jméno “food”, na začátku tedy je “there”, ale ve druhé větě žádné podstatné jméno není, proto je na začátku druhé věty “it”, správně je tedy a).
