Vyberte stránku

Jak na časovou souslednost

08/04/2021
Autor: Filip Slunský
14 min čtení

Časová souslednost – co o ní (ne) víme

Pokud jste měli angličtinu ve škole nebo jste chodili do některé jazykové školy, pravděpodobně jste narazili na časovou souslednost. Možná tuto kapitolu znáte pod jiným označením, jako nepřímá řeč. I tak se někdy časová souslednost označuje. Časová souslednost je jeden z důvodů, proč se říká, že angličtina je složitá. Obvykle má velká část lidí kolem sebe aspoň jednoho člověka, který přesvědčivě říká něco na způsob, že “i když žil dva roky v USA, tak nikdy nikoho neslyšel časovou souslednost používat”. To ale není úplně pravda. Stává se, že jen málo lektorů angličtiny skutečně chápe, k čemu je časová souslednost využívaná a ještě méně lektorů ji umí vysvětlit tak dobře, aby to dávalo smysl. A pokud nám něco nedává smysl, naše vnímavost vůči tomu značně klesá. To je typické i pro časovou souslednost. Proto ji řada z nás má tendenci přehlížet, nikdy neslyšet a myslet si, že se nepoužívá. Ale je to tak správně? Bohužel není.

Pokud stále nevěříte, že se doopravdy používá, uvedeme hned několik hlášek z filmů, kde se časová souslednost vyskytuje. A věřte nám, že nebylo nutné hledat dlouho🙂

I didn’t know you could dance. – Nevěděl jsem, že umíš tančit. (Friends, 1994)
I told you I would find you. – Říkal jsem ti, že tě najdu. (Taken, 2008)

Jak je vidět, časová souslednost se používá velmi běžně. Jestli chcete časovou souslednost pochopit, a také zjistit, že není vůbec složitá a nudná a má svou logiku, rozhodně čtěte dál.

Další mýty o časové souslednosti

Důvody, proč s touto kapitolou často bojujeme, jsou vlastně dva:

 

  1. Málokdo nám vysvětlil, co je její podstatou a dostali jsme většinou vysvětlení, že pokud je uvozující věta v minulém nebo předminulém čase, ve druhé větě dochází k časovému posunu, protože se to tak v angličtině prostě dělá.

    I am happy.He said he was happy.
    Jsem šťastný. → Řekl, že je šťastný. (ve druhé větě se posouvá přítomný čas slovesa BEam” na minulý “was“)

  2. Už jste ji viděli? Je opravdu dlouhá! Vypadá většinou nějak takhle. Tady vám dáváme jen její ukázka. Člověk se ztrácí hned v úvodu. A teď si vezměte, že byste se ji celou měli naučit nazpaměť. Takto tedy ne:

přítomný prostý → minulý prostý
I know it.He said he knew it.
Vím to. → Řekl, že to ví.

přítomný průběhový → minulý průběhový
I am working.He said he was working.
Pracuji. → Řekl, že pracuje.

budoucí prostý → přítomný kondicionál prostý
I will go there.He said he would go there.
Půjdu tam. → Řekl, že tam půjde.

budoucí průběhový → přítomný kondicionál průběhový
I will be staying at home.He said he would be staying at home.
Zůstanu doma. → Řekl, že zůstane doma.

předpřítomný prostý → předminulý prostý
I have never seen it.He said he had never seen it.
Nikdy jsem to neviděl. → Řekl, že to nikdy neviděl.

předpřítomný průběhový → předminulý průběhový
I have been waiting for 5 minutes.He said he had been waiting for 5 minutes.
Čekám už 5 minut. → Řekl, že čeká už 5 minut.

can → could
I can speak English.He said he could speak English.
Umím mluvit anglciky. → Řekl, že umí mluvit anglicky.

… a mnoho dalších řádků. Jenomže celou si ji zapamatovat je zdlouhavé a nudné. A i když si ji zapamatujeme, nejsme většinou schopní si v rychlosti uvědomit, ve kterém řádku tabulky se pohybujeme.

Aby tohle všechno začalo dávat smysl, musíme se na časovou souslednost podívat z úplně jiného konce.

Jak funguje časová souslednost doopravdy

Než si časovou souseldnost vysvětlíme, pojďme se podívat na jednu z nejtriviálnějších věcí v angličtině – rozdělíme si časy na přítomné, minulébudoucí.

Přítomné časy popisují děje, které se týkají současnosti a tvoří se vždy tak, že první sloveso ve větě je v prvním tvaru, v osobách HE, SHEIT s tak často zapomínanou koncovkou –s.

I love her. – Miluji jí.
He is sitting in his car. – Sedí ve svém autě.
We have known it for a long time. – Víme to už dlouho.
They have been working on it all week. – Pracují na tom už celý týden.

Minulé časy v angličtině popisují, jak napovídá název, to, co se stalo někdy v minulosti, například včera, před pár minutami nebo v minulém století. Tvoří se tak, že první sloveso ve větě bude ve II. tvaru (u pravidelných sloves koncovka –ed).

He told me. – Řekl mi to.
They were sleeping all night. – Spali celou noc.
I had never heard it until last week. – Nikdy jsem o tom neslyšel až do minulého týdne.
We had been waiting until they came. – Čekali jsme, dokud nepřišli.

A budoucí časy popisují něco, co se ještě nestalo, ale stane se v budoucnosti, třeba zítra, za minutu nebo za tisíc let. Tvoří se pomocí slovesa WILL, za které se dává vždy I. tvar slovesa.

I will answer.
– Odpovím.
She will be washing her hair. – Bude si umývat vlasy.
I will have sent it to you by tomorrow. – Do zítřka ti to pošlu.
They will have been working on it for at least one year before discovering anything new. – Budou na tom pracovat nejméně rok, než něco nového objeví.

Jednoduše řečeno – první sloveso v anglické větě rozhoduje o tom, jestli mluvíme o budoucnosti, přítomnosti nebo minulosti.

    Když tedy řekneme například větu “I believe that you are right.” (Domívám se, že máš pravdu.), je z uvedeného jasné, že obě věty popisují přítomnost (“believe” i “are” jsou prvními tvary slovesa). Takže vlastně říkám, že se “teď domnívám“, že “máš teď pravdu“.

    Když ale řekneme “I believed that you were right.” (Domníval jsem se, že máš pravdu.), musíme si uvědomit, že obě věty popsiují minulost, protože “včera jsem se domníval“, že “včera máš pravdu“, anglicky doslova říkáme, “že jsi měl pravdu“.

    Bylo při přece nesmyslné tvrdit, že “jsem se domníval včera“, že “dnes máš pravdu“. Angličtina jednoduše z pravidla, že pokud mluvíme o minulosti, musíme používat druhé tvary slovesa, prakticky nikdy neustupuje a je úplně jedno, jestli čas byl “původně” budoucí, předpřítomný, prostý nebo průběhový, jestli bylo ve větě modální nebo jiné sloveso, jestli byla věta kladná nebo záporná. Pokud mluvíme o minulosti, první sloveso ve větě musí být ve druhém tvaru.

    I promisewill go there.I promisedwould go there. 
    Slibuju, že tam půjdu. → Slíbil jsem, že tam půjdu.

    I swearcan swim.I sworecould swim.
    Přísahám, že umím plavat. → Přísahal jsem, že umím plavat.

    I am telling you I have been waiting for all eternity.I was telling you I had been waiting for all eternity.
    Říkám ti, že už čekám celou věčnost. → Říkal jsem ti, že už čekám celou věčnost.

    Jednoduše řečeno – pokud začínám v první větě druhým tvarem slovesadruhá věta na ni navazuje, musí být i v ní první sloveso ve druhém tvaru a je úplně jedno, jak zní věta v češtině.

    Použití časové souslednosti

    Někdo by teď mohl namítnout, že se dá přece nepřímé řeči vyhnout a nemusíme ji používat aktivně a asi by měl i pravdu, i když by to podle nás byla trochu škoda, protože se vcelku hodně používá, ale i tak se jí úplně nezbavíme, stejná pravidla totiž platí i ve větách, které nezačínají slovy “he said, she asked” apod..

    She didn’t know somebody was at home. – Nevěděla, že je někdo doma.

    Nobody found out what had happened there. – Nikdo nezjistil, co se tam stalo.

    Everybody thought he was guilty. – Všichni si mysleli, že je vinen.

    Shrnutí

    Časová souslednost není oddělená kapitola od zbytku angličtiny a je velmi používaná, ve filmech, textech písniček, hovorové angličtině, prostě všude.

    Vychází z jednoduchého principu, že pokud mluvíme o minulosti, musí první sloveso ve větě být ve II. tvaru bez ohledu na to, jak bychom danou větu řekli v češtině.

    Pokud je vět pohormadě víc a všechny mluví o minulosti, každá z nich musí mít první sloveso ve II. tvaru.

     

    Podívejte se
    na video

    Ověřte si, že tomu rozumíte

    V rychlém kvízu, který vám ukáže výsledek včetně vysvětlení.
    Vyberte správné odpovědi ze 5 otázek:

    1. He said that he ____ me.

    2. I had no idea he _________ behind the door.

    3. Everybody believed he ____ dead.

    4. I am telling you that I ____ ok now.

    5. I promised nothing bad _______ and it didn’t.

    Detail testu: zobrazit vysvětlení

    Postup výuky krok za krokem

    Díky těmto krokům se výrazně zlepšíte v angličtině. Dosáhnete výsledků, které vás nadchnou.

    Webinář

    poznáte kvalitu výuky ještě před kurzem

    Hlavní kurz

    co byste se jinde učili roky, zde se naučíte za 3 měsíce

    Konverzace

    zlepšíte se v konverzaci a prohloubíte své znalosti

    WEBINÁŘ

    poznáte kvalitu výuky ještě před kurzem

    HLAVNÍ KURZ

    co byste se jinde učili roky, zde se naučíte za 3 měsíce

    KONVERZACE

    zlepšíte se v konverzaci a prohloubíte své znalosti

    Autor: Filip Slunský
    Jazyky, matematika, logika jsou mojí celoživotní vášní. Fascinuje mne, jaké souvislosti a pravidla se v jazycích nacházejí. V 15 letech jsem si udělal státnice z angličtiny a od 20 učím učitele jak učit francouzštinu a angličtinu. Mám radost, když převádím znalosti do praxe.
    Filip Slunský

    Mohlo by vás zajímat

    Jak pochopit předbudoucí čas

    Jak pochopit předbudoucí čas

    Předbudoucí čas asi nejvíce ze všech anglických časů patří k nechápaným a i někdy i nenáviděným časům, se kterým mnoho lidí bojuje. Díky nám pochopíte, jak ho používat i to, proč jste ho do teď nechápali.

    číst více
    Jak pochopit předminulý čas

    Jak pochopit předminulý čas

    Předminulý čas v angličtině patří k často nechápaným a velmi neoblíbeným časům, se kterým mnoho lidí bojuje. Vysvětlíme vám, jak ho používat i to, proč jste ho do teď nechápali.

    číst více
    Anglicky za 3 měsíce