Jak na časovou souslednost

04/08/2021
Autor: Filip Slunský
4 min čtení

Celý koncept časové souslednosti vychází z jednoduchých principů:

Pokud v angličtině mluvíme o přítomnosti, 1. sloveso ve větě musí být v I. tvaru

I know it. – Já to vím.

She is here. – Ona je tady.

They are waiting. – Oni právě teď čekají.

I have been waiting for many hours. – Čekám už spoustu hodin.

Pokud v angličtině mluvíme o minulosti, 1. sloveso ve větě musí být ve II. tvaru a všechny minulé časy budou mít II. tvar.

I was here. Byl jsem tady.

I had a dream. Měl jsem sen.

Mluvení o minulosti

Pokud mluvíme o tom, co se stalo v minulosti, budeme vždy bez výjimky používat minulé časy tzn. II. tvary. Pokud mluvíme o tom, co se stalo teď, budeme vždy používat přítomné časy (=I. tvary).

Např. Já vím, že ona je doma. I know she is at home.

Ve chvíli, kdy ale když řeknu – Já jsem věděl, že ona je doma. (I knew she was at home.), je třeba si uvědomit, že obě části věty mluví o minulosti. (Já jsem včera věděl, že včera byla doma – tj. naše česká zvláštnost je, že v tomto případě dokážeme použít přítomný čas.)

V angličtině to musí být I knew she was at home. Nemůžeme říct větu: I knew she is at home.

Můžeme se na to dívat jako na rovnici:

 

  • na jedné straně je I. tvar, na druhé straně musí být I. tvar
  • na jedné straně je II. tvar, na druhé straně musí být II. tvar
Podívejte se
na video
Autor: Filip Slunský
Jazyky, matematika, logika jsou mojí celoživotní vášní. Fascinuje mne, jaké souvislosti a pravidla se v jazycích nacházejí. V 15 letech jsem si udělal státnice z angličtiny a od 20 učím učitele jak učit francouzštinu a angličtinu. Mám radost, když převádím znalosti do praxe.
Filip Slunský
Anglicky za 3 měsíce
Košík
  • Košík je prázdný.